Základní cíl:
• stanovit vizi evropského sociálně tržního hospodářství́ pro 21. století́
Priority:
· inteligentní́ růst, tj. rozvoj ekonomiky založené́ na znalostech a inovacích
· udržitelný́ růst, tj. podpora konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné́ na zdroje
· růst podporující́ začlenění, tj. podpora ekonomiky s vysokou zaměstnaností́ a hospodářskou, sociální́ a uzemní́ soudržností́
V rámci priorit vytyčeno 5 kvantifikovaných hlavních cílů (do roku 2020):
· zvýšit celkovou míru zaměstnanosti v EU na alespoň 75 %
· zvýšit investice do výzkumu a vývoje v EU na 3 % HDP
· snížit podíl dětí́ s předčasně ukončenou skloní́ docházku pod 10 % a zvýšit podíl osob ve věku 30-34 let s dosaženým terciárním vzděláním na alespoň 40 %
· snížit počet obyvatel EU žijících pod vnitrostátní́ hranicí chudoby o 20 milionů, tj. o 25 %
· v oblasti energetiky a ochrany klimatu dosáhnout cíle 20-20-20
Dlouhodobá́ opatření́ k dosažení́ základního cíle, priorit a hlavních cílů
· rozčleněna do 7 stěžejních iniciativ
|
|
Opatření́ k překonání krize rozčleněna do 4 hlavních oblastí:
· věrohodná́ strategie překonaní́ krize (ukončovat dočasná́ stimulační́ fiskální́ opatření v závislosti na celkovém stavu hospodářství́ a na stabilitě finančního systému, ukončování koordinovat na evropské́ úrovni)
· reforma finančního systému (reformovat dohled nad finančním sektorem, posílit obezřetnostní a účetní pravidla a ochranu spotřebitelů, přezkoumat dostatečnost příspěvků finančního sektoru k řešení krizí)
· rozpočtová́ konsolidace pro dlouhodobý́ růst (snížit rozpočtové́ schodky pod 3 % HDP zpravidla do roku 2013)
· koordinace v rámci hospodářské́ a měnové́ unie (vytvořit rámec pro podrobnější a širší rozpočtový́ a ekonomický dohled v eurozóně k posílení rozpočtové́ kázně a k prevenci a řešení makroekonomických nerovnováh)
Ambicióznější cíle a priority, kvantifikace cílů, dlouhodobé́ cíle a priority do značné míry navazují na Lisabonskou strategii, nově reakce na krizi.
Důraz na kvalitu růstu (růst obohacený o různé přívlastky), ekonomický růst jako prostředek k dosažení dalších cílů v sociální́ a environmentální oblasti.
SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY
PŮVODNÍ LISABONSKÁ STRATEGIE (2000)
Slabé́ stránky ekonomiky EU:
· 15 milionů nezaměstnaných v EU
· nízká́ míra zaměstnanosti, nedostatečné́ zapojení žen a starších osob do trhů práce
· dlouhodobá́ strukturální́ nezaměstnanost, regionálně vysoká nezaměstnanost v některých oblastech EU
· nedostatečná́ rozvinutost sektoru služeb, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, nedostatečné́ znalosti časti obyvatelstva
v této oblasti
|
|
Silné́ stránky ekonomiky EU:
· nejlepší́ makroekonomický výhled za poslední́ generaci
· na stabilitu orientovaná́ měnová́ a fiskální́ politika, mzdová́ zdrženlivost
· nízká́ inflace a úrokové́ sazby, výrazná́ redukce rozpočtových deficitů
· úspěšný́ start jednotné́ měny euro, téměř dokončený vnitřní́ trh EU
· dobře vzdělaná́ pracovní́ sila, propracovaný́ systém sociální́ ochrany
Převaha silných stránek nad slabými, k pokračování příznivého ekonomického vývoje nutno odstranit slabé́ stránky
REVIDOVANÁ LISABONSKÁ STRATEGIE (2005)
Reagovala na nedostatečný́ pokrok při plnění původní́ Lisabonské́ strategie
Slabé́ stránky ekonomiky EU:
· situace na trzích práce
· oblast informačních a komunikačních technologií
· zpomalení růstu produktivity v EU, zhoršující se ukazatele ekonomického růstu v EU v porovnaní́ s jejími hospodářskými partnery
· nedostatečné investice do výzkumu, vývoje a inovací v EU
· vnější rizika vyplývající́ z nejistot v globální́ ekonomice
Silné́ stránky ekonomiky EU:
· dosažená́ vysoká úroveň ekonomické́ vyspělosti, jednotná́ měna
· participační́ sociální model, schopnost jít po cestě k udržitelnému rozvoji
· rozvinutá vědecká́ základna, existence dynamických, inovativních a velmi konkurenceschopných společností na evropském trhu
· možnost jednat společně v integrovaném celku
Zúžení́ výčtu silných stránek, rozšíření výčtu slabých stránek v porovnaní s původní Lisabonskou strategií, ekonomický výhled EU již není́ mezi silnými stránkami.