A) Instinktem, tradicemi, zvyklostmi apod

A) MIKROEKONOMIE

- zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů

např.: domácnosti, firmy, apod.

- zabývá se jednotlivými trhy

např.: trhem práce, kapitálu

B) MAKROEKONOMIE

- zkoumá chování ekonomiky jako celku

např.: zkoumá otázky ekonomického růstu, inflace, nezaměstnanost, HDP…

- makroekonomie je věda o národním hospodářství

c) VÝVOJOVÁ EKONOMIE

- zkoumá ekonomické procesy ve vývoji, v širších souvislostech

např.: dějiny národního hospodářství, dějiny ekonomického učení, …

POTŘEBY

Potřeby –jsou požadavky, které si člověk uvědomuje a snaží se je uspokojit

- když nejsou uspokojeny, pociťujeme je jako nedostatek

 

Dělení:

a) Vyšší a nižší potřeby

 

Maslowova pyramida potřeb

SEBEREALIZACE
Rozvoj talentu


Prospěšnost práce
Láska, přátelství
Zaměstnání
Jídlo, pití
UZPOKOJENÍ Z PRÁCE
SOCIÁLNÍ POTŘEBY
POTŘEBY JISTOTY
BIOLOGICKÉ POTŘEBY

 

b) Potřeby hmotné a nehmotné

HMOTNÉ – vyžadují požadavky mít a vlastnit věc, hmotné statky

NEHMOTNÉ – vyjadřují požadavky, mít a užívat znalosti, dovednosti, žádoucí vlastnosti, krásno…

 

c) Potřeby zbytné a nezbytné

ZBYTNÉ – ty, bez kterých se mohu obejít

NEZBYTNÉ – ty, bez kterých se nemohu obejít, bez jejich uspokojení újma, smrt

 

d) Potřeby individuální a kolektivní

INDIVIDUÁLNÍ – týkají se jednotlivce (auto)

KOLEKTIVNÍ – uspokojují kolektiv, lidi nebo společnost (dálnice)

 

· Hmotný statek = vlastním

· Hmotná potřeba = chci

· Nehmotný statek = mám (maturita)

· Nehmotná potřeba = kéž bych měl (maturitu)

 

SLUŽBY

Služby – jsou cizí činnosti, které uspokojují naše potřeby

 

Dělení:

· VĚCNÉ zkvalitňují (zlepšují) hmotné statky (nechám si opravit boty)

· OSOBNÍ působí na člověka přímo, slouží k lepší kvalitě jeho osobního života (nechám se ostříhat)

 

STATKY A VZÁCNOST

Statky – produkty, které vlastníme a které uspokojují naše potřeby

Dělení:

· HMOTNÉ věci

· NEHMOTNÉ duševní výkony (znalosti)

 

· VOLNÉ převyšují naše potřeby, je jich více než potřebujeme, jsou zadarmo

· VZÁCNÉ omezené množství, není jich dostatek, musíme si je koupit

 

 

· VÝROBNÍ vstupy do ekonomické činnosti (suroviny, kapitál)

· SPOTŘEBNÍ to je to, co je určeno ke spotřebě (jídlo, auto)

 

 

ZÁKON VZÁCNOSTI

- Statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k jejich výrobě

 

1. Co je vzácné, to má hodnotu

2. Čím je něco vzácnější, tím to má větší hodnotu

3. Čím je nějakého statku více, tím je jeho hodnota nižší

 

HRANICE PRODUKČNÍCH SCHOPNOSTÍ

klobásy
Společnost nemůže vyrábět libovolně, nahodile, ale jen vždy omezena stupněm technického rozvoje, určitými technologiemi, které může používat apod. Vždy existuje určité omezení, určitá hranice, za kterou již nemůže společnost jít = HRANICE PRODUKČNÍCH SCHOPNOSTÍ

N
E
X
A
B
rohlíky

 

 


ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ

Měří se:

a) Stupeň uspokojení potřeb

- vyjadřuje objem spotřeby statků, rozsah placených a neplacených služeb, kupní silou peněž (co si můžeme koupit za peníze v porovnání s jinými)

b) ÚROVEŇ PODMÍNEK, ZA NICHŽ JSOU POTŘEBY USPOKOJOVÁNY

- Sem patří:

a) pracovní podmínky

b) volný čas a jeho využití

c) životní prostředí

d) množství spotřebovaných předmětů

e) úroveň školství, zdravotnictví, kultury a techniky

SPOTŘEBNÍ KOŠ

= množství statků a služeb, které vynaloží domácnosti k uspokojení svých potřeb

Dělení:

a) rodinný koš obsahuje výdaje na:

1. bydlení

2. energie

3. potraviny

4. zdravotnictví

5. vzdělání

6. stravování

7. dopravné

8. dovolenou

9. kulturu

10.

*to co nám zůstane = disponibilní důchod
telefon

11. lihoviny a cigarety

b) státní koš

- obsahuje 600-700 výrobků a podle nich se bere míra inflace

TRŽNÍ EKONOMIKA

Tři základní problémy:

a) Co vyrábět?

- Řeší spotřebitelé tím, že svými penězi,,objednávají“ to, co se má ve společnosti vyrábět pro uspokojení potřeb

b) Jak vyrábět?

- Řeší firmy tím, že kombinují výrobní zdroje vzhledem k tomu, co se má vyrobit a vzhledem k výrobním nákladům

c) Pro koho vyrábět?

Řeší vzájemný vztah nabídky a poptávky, na trhu si někdo výrobek koupí, někdo výrobek vyrobí, někdo je schopen výrobek zaplatit jiný ne, někdo určitý výrobek vůbec nechce, apod.

Způsoby řešení:

a) Instinktem, tradicemi, zvyklostmi apod.

- Je tradice vyrábět produkty a určité množství, děd i otec to tak dělali, pokud se chci najíst, musím najít potravu, upéct si chleba

b) Centrální plánovanou ekonomikou

- To znamená řešit všechny úkoly centrálně, z jednoho centra plánovat co se vyrobí, kolik se toho vyrobí, jak se to vyrobí a ke komu se produkce dostane (rozdělení výsledku ekonomické činnosti)

Tržní ekonomika je taková ekonomika, která reguluje množství vyráběného zboží a poskytovaných služeb tržním mechanismem, tzn. Především zákona nabídky a poptávky

 

DĚLENÍ MEZD

a) Hrubá a čistá

b) Úkolová a časová

c) Reálná – množství peněz, ze které můžu koupit statky

Nominální – množství peněz, za odvedenou práci

d) Minimální – určena státem

 

 


Понравилась статья? Добавь ее в закладку (CTRL+D) и не забудь поделиться с друзьями:  



double arrow
Сейчас читают про: