Energie vazby

Minimální práce, kterou je nutno dodat na oddálení atomů do takové vzdálenosti, kdy zůstanou volné. Při vytvoření vazby zaujímají atomy rovnovážnou vzdálenost, kde jsou odpudivé síly kompenzovány silami přitažlivými. Energetická rovnováha je základem stability vazby.

6. Krystalová mřížka

Krystalová mřížka - charakteristické pravidelné rozložení atomů (iontů) v prostoru podle určitého geometrického pořádku. Nejmenší část mřížky zahrnující uzlové body při jediném kroku v každém směru se nazývá elementární buňkou. Existuje pouze 14 typů prostorových mřížek. Nazývají se Bravaisovy mřížky. Ke konstrukci těchto 14 mřížek stačí osy sedmi typů, což vede ke klasifikaci všech krystalů do sedmi krystalografických soustav. Jsou to:

1. Kubická (krychlová, a = b = c, α = β = γ = 90°)

2. Tetragonální (čtverečná, a = b ¹ c, α = β = γ = 90°)

3. Rombická (kosočtverečná, a ¹ b ¹ c, α = β = γ = 90°)

4. Monoklinická (jednoklonná, a ¹ b ¹ c, α = β = 90° ¹ γ)

5. Triklinická (trojklonná, a ¹ b ¹ c, α ¹ β ¹ γ ¹ 90°)

6. Trigonální (romboedrická, a = b = c, α = β = γ ¹ 90°)

7. Hexagonální (šesterečná, a = b ¹ c, 90 = α ¹ β = γ = 90°)

8. Druhy mřížkových poruch

- vakance (neobsazený uzlový bod krystalové mřížky)

- intersticiály (atomy umístěné mimo uzlové body)

o Vlastní intersticiál – vlastní atom mimo uzlový bod

o Cizí intersticiál – cizí atom mimo UB

- substituční atomy (nahrazení základních atomů v uzlových bodech)

Vakance a intersticiály jsou poruchy termodynamicky stabilní. Poměr počtu vakancí k počtu uzlových bodů mřížky exponenciálně roste s teplotou. Prudkým zchlazením z vysoké teploty, plastickou deformací a ozářením se zvýší množství vakancí nad rovnovážnou koncentraci. Místo vzniku vakancí jsou zdroje, místa zániku pak nory. (volné povrchy, hranice krystalů, atd.)