Rod: Ramia

- významné textilní a postsubtropické oblasti

- odolné vůči uhlíku

14. Přednáška 27. 4. 2011

řád: CARYOPHYLLALES – Hvozdíkotvaré

- zahrnuje 15 čeledí

čeleď: Caryophyllaceae – Hvozdíkovité

- většina druhů voní po hřebíčku

- byliny – jednoleté až vytrvalé

- lodyha je vidličnatě větvená

- listy: vstřícné, křižmostojné, celistvé

- květy: jsou uspořádány do květenství v podobě vidlanů, jednotlivě řídké, většinou 5-ti četné a oboupohlavné, je vyvinut kalich i koruna

- plod: tobolka, vzácně nažka

- obsahují antokyaniny a saponiny

- bohatá čeleď v mírném pásmu, v tropech se vyskytují v horách

- luční byliny, plevelné rostliny, okrasní zástupci

Zástupci: r. ptačinec – nenápadné rostliny s bílými 5-ti četnými květy

r. rožec – mají chlupatou lodyhu, jsou i okrasní zástupci

r. koukol – Koukol polní – jedovatý plevel

r. silenka – Knotovka bílá

r. mydlice – mydlice lékařská – krásně

- dříve se prodával kořen – obsahuje saponiny

- kosmetický a farmaceutický průmysl – zubní pasty, prací prášky

r. hvozdík – Hvozdík kropenatý a čínský, karafiát zahradní

r. šater – šater ozdobný – „nevěstin závoj“

- v přírodě to jsou bylinky (použití na odkašlávání)

čeleď: Chenopodiaceae – Merlíkovité

- bylinky, které mohou mít zdřevnatělý stonek

- listy: redukovány do plochy, opatřeny trichomy – pomoučený vzhled

- květy: jednopohlavné i oboupohlavné, drobné, nenápadné, květní obaly jsou ve formě okvětí – 5-ti četné, stažená květenství = klubíčka

- plod: nažka – je obklopena vytrvávajícím květenstvím

- bohatá čeleď

- rozšíření: kontinentální nebo suché oblasti, mořská pobřeží, půdy s vyšším obsahem soli (halofytní rostliny), půdy bohaté na dusík

Zástupci: r. merlík – drobnější rostliny, s oboupohlavními květy

• merlík bílý – typická plevelná rostlina, anatropní rostlina

• merlík čínský – kulturní rostlina

- květy jsou červené

- indiáni ho pěstují jako pseudoobilninu – výroba mouky, piva, má příznivé složení

r. Lebeda – Atriplex – jednopohlavné květy

- listy jsou pomoučené

- nažka je obklopena listeny = krovky – diagnostický znak

- A. saggitata, A. patula,

- Lebeda zahradní – klubíčka jsou červená

- použití jako zelenina, ke zkrmování

Kulturní rostliny čeledi merlíkovité:

• Špenát zahradní – Spinacia oleracea

- má mnoho kultivarů

- sklízejí se plojen listy

• Řepa obecná – Beta vulgaris

- dvouletá rostlina, dříve pěstovaná jako listová zelenina

- výška: až 1 m

- květy: v klubíčkách, mají 2 – 6 nažek, oboupohlavné, 5-ti četné

- plod: nažka – tvoří pevné útvary

- na našem území se jako první vyrobil kostkový cukr

- řepa pěstovaná u moře - Beta vulgaris ssp. maritima – řepa pobřežní

- kolektivní druh, má 2 skupiny kultivarů:

1. skupina Beta vulgaris kultivary skupiny CICLA = mangold

- listová zelenina, může být náhradou chřestu

- nevytváří bulvu

- různé barevné kultivary

2. skupina Beta vulgaris kultivary skupiny:

VULGARIS – červená (salátová) řepa – zdravá zelenina, využití v potravinářství (Betain) - terapeutické účinky

RAPACEA – krmná řepa, dříve hojně pěstovaná plodina, bulvy jsou nad zemí

ALTISSIMA – řepa cukrovka, tradiční plodina

- zpracovává se vše – melasa (farmaceutický průmysl), krmivo, chemický

průmysl, saturační kaly (hnojivo)

- nejmladší plodina (18. – 19. století)

- typická je tvorba podzemní bulvy

- řapíky nejsou do plochy

čeleď: Amaranthaceae – Laskavcovité

- byliny s drobnými květy v klubíčkách

- plod: tobolka

- semena obsahují dost % kvalitního oleje, použití u bezlepkové diety

- rozšíření: teplé oblasti – u nás to je plevelná rostlina, okrasné i užitkové rostliny

- pěstují se pro listy a semena, která se používají v potravinářském a farmaceutickém průmyslu

Zástupci: r. Laskavec (amaranthus) – Laskavec ohnutý – běžný plevel

Laskavec ohnutý – okrasná rostlina

- má sytě červené květy

- ve světě se pěstuje jako „obilnina“

- používají se jeho semena

r. Nevadlec – původ: S Amerika, u nás jsou i okrasní zástupci („kohoutí hřeben“)

řád: POLYGONALES – Rdesnotvaré

čeleď: Polygonaceae – rdesnovité

- byliny nebo liány – dřevnaté nebo bylinné

- palisty srůstají v tzv. botku

- květy: drobné, oboupohlavné, okvětí je podle čísla 3, listy vytrvávají až do oplození a vytváří krovky – diagnostický znak

- plod: nažka

- na S polokouli rozšířená čeleď

Zástupci: r. rdesno – hadí kořen, ptačí

r. opletka – Opletka obecná – běžný plevel, plodem je trojboká nažka

- okrasné liány

r. křídlatka – tvoří obrovské porosty

- rozšířená v povodí řek

- u nás netvoří plody, pouze kvete

- energetická plodina

Kulturní zástupci čeledi rdesnovité:

• Pohanka obecná – u nás medonosná plodina

- plod: trojboké nažky

- obsahuje hodně rutinu – je pozitivní na cévní systém

• r. Reveň – Reveň kadeřavá

- obrovská rostlina, je to zelenina, ale konzumuje se jako ovoce

- obsahuje provitamín A, C

- byla známá už v antice

• Reveň dlanitá – má špičaté listy, jsou karmínově červené

řád: CUCURBITALES – Dýňotvaré

čeleď: Cucurbitaceae – Dýňovité (tykvovité)

- jednoleté až vytrvalé rostliny

- lodyha: popínavá až plazivá

- celé rostliny jsou štětinatě chlupaté

- květy: jednopohlavné, mají kalich i korunu, obvykle 5-ti četné, spodní semeník, tyčinky jsou srostlé

- rozšíření: tropy a subtropy – v Evropě jsou původní jen 2 rody

- staré kulturní rostliny

Zástupci: r. Dýně

zástupci: Dýně obecná – Cucurbita pepo – proměnlivý druh

- patří sem i patizon, cuketa, dýně a okrasné tykvičky

- pěstují se pro semena – mají vysoký obsah zinku

Dýně obrovská – Cucurbita maxima – tvoří velké oranžové bobule

- menší plody se používají jako náplň do koláčů, krmná plodina

r. Okurka – původně popínavá liána

- původ: Indie

- okurka setá – nejrozšířenější zelenina na světě

- plody vznikají bez oplození

- okrasné okurky – okurka ježek (Cucumis dipoacus), kiwano → když jsou plody

malé dají se konzumovat

Ačokči – pěstují se pro diabetiky, široké využití

- původ: Bolívie

Meloun cukrový, „ananasový“ – Cucumis mělo

- menší bobule, mají šedé skvrny

- oranžová dužina

r. Citrillus – meloun, lubenice

Meloun vodní – Citrillus lanatus

- původ: Afrika

- vyšlechtěny i bezsemenné druhy

- plodová zelenina, ale konzumuje se jako ovoce

- obsahuje 90% vody

řád: CAPPARALES – Kaparotvaré

čeleď: Brassicaceae – Brukvovité

- byliny, ojediněle i keříky

- charakteristický je výskyt trichomů různých typů

- květy: soustředěné v hroznech

- na bázi pestíku a tyčinek se nacházejí nektaria = medníky

- plod: šešule, šešulka, struk, nažka

- rozšíření: mírné pásmo S polokoule

- přítomnost hořčičných glykosidů (štiplavá chuť a vůně)

- semena obsahují různé kyseliny (nenasycené mastné), kyselina askorbová (vitamín C)

- plevelné i okrasné druhy

Zástupci:

•r. Brukev – typickým znakem je ojínění, dvouletá rostlina

- květy: žluté v hroznech

- plod: šešule

Brukev zelná – patří sem košťálová zelenina

- vysoká morfologická variabilita

- zelí, kapusta hlávková a růžičková (úžlabní pupeny), kedluben, květák, brokolice (má protinádorové účinky)

Brukev řepka – proměnlivá rostlina

- ssp. napus – Brukev řepka olejka – medonosná, olejnina, výroba bionafty

- ssp. napobrassica – Brukev řepka tuřín – tvoří velké řepovité bulvy

- použití: zelenina, krmná plodina

Brassica rapa ssp. oleifera – Brukev řepák olejný

- biologický způsob boje proti škůdcům a chorobám

Brukev pekingská – podlouhlé hlávky¨

Brukev čínská – rozvolněné hlávky

Hořčice setá – chlupatá šešule

Roketa setá – označení rukola

- salátová zelenina, má hořkou chuť

- květy nepříjemně páchnou

Ředkev setá – vytváří struky, stará kulturní plodina

Křen selský – zelenina, nebezpečný plevel

- léčivka – paradontóza, antirevmatický účinek

r. tařice, r. měsíčnice, r. zimní fiala, r. huseník

čeleď: Resedaceae – rýtovité

- květy jsou monosymetrické

- plod: tobolka

- rozšíření: tropické oblasti

Zástupci: r. Reseda – Rýt – rýt vonný – letnička, používá se v kosmetickém průmyslu

SOLANACEAE (lilkovité)

- u nás byliny až keře (v tropech menší stromy)

- ve stonku jsou bikolaterální cévní svazky

- listy jsou celistvé (složené střídavé)

- květy jednotlivé nebo ve vijanech, oboupohlavné pětičetné

- potraviny, farmacie, tabák, okrasné rostliny, genetický mat.

- přítomnost alkaloidů, flavonoidů

• rod Solanum (lilek)

- lilek brambor – plodem zelená bobulka, z JA, u nás na konci 18.st

- lilek černý – plevel, jedovatý

- lilek potměchuť

• rod Nicotiana (tabák)

- plodem tobolka

- alkaloid nikotin

- tabák selský + tabák virginský

• rod Capsicum (paprika)

- plodem vysýchavá bobule

- blín černý

- rulík zlomocný (atropin)

- mandragora officinalis

- mochyně peruánská

LAMIACEAE (hluchavkovité)

- oboupohlavné monosymetrické květy

- pyskatá koruna

- 4 nebo 2 tyčinky

- plodem tvrdka

- u nás byliny jednoleté až vytrvalé

- přítomnost silic

• rod Lamium

• rod Salvia

• rod Mentha = máta (silice)

• rod Thymus

ROSACEACE (růžovité)

- byliny, keře až stromy

- často vytváří oddenky

- některé popínavé

- mohou být trny nebo ostny

- listy střídavé, jednoduché až složené

- tvorba palistů

- květy nápadně oboupohlavně pětičetné

- vytváří se češule (určující znak)

- některé mají kalíček (z palistů)

- přítomnost nektárií

- plod: měchýřky, nažky, malvice, peckovice, tobolky (výjimečně),

- plody často tvoří souplodí

- kosmopolitní rozšíření

- podčeledi: Slivoňové (mandloňové) – peckovice

Růžové – nažky

Jabloňové – malvice

Tavolníkové – měchýřek

1) Tavolníkové

- převážně dřeviny

- volně plodolisty

- květy

- plodem je vícesemenný měchýřek, výjimečně tobolka

- okrasné keře

2) Růžové

- byliny až dřeviny

- někdy opatřeny ostny

- u mnoha druhů se vytváří kalíšek

- plodem nažka nebo peckovice

- plodolisty jsou utvořené češule

- rod: růže, jahodník, ostružiník, mochna, kuklík

3) Slivoňové

- dřeviny někdy opatřené trny

- plodolisty češuli

- plodem peckovice

- medonosné rosliny

- obsahují toxické glykosidy

- rod prunus – třešeň, švestka, broskvoň, trnka, střemcha

4) Jabloňové

- dřeviny, vytváří se češule, semeník je spodní

- plodem malvice

- rod jabloň, hrušeň, jeřáb, hloch, gdouloň

Řád ASTERALES (Hvězdnicotvaré)

- nejbohatší řád, rozmanitý habitus

- u nás pouze byliny nebo polokeře (mimo čr i dřeviny)

- stonky přímé, listy střídavé

- květy drobně uspořádané do květenství (úbor)

Úbor: Homogamní - všechny květy oboupohlavné

Heterogamní – květy samičí nebo sterilní + květy oboupohlavné// květy samičí + květy samčí

- střídají květenství

- na spodu úboru listeny tvořící zákrov

- květy přisedají v husté spirále na květní lůžko

-na bází květů může být listen (plevka)

- květy jsou pětičetné

- kalich může být přeměněn nebo redukován v zoubky

- koruna může být jazykovitá nebo trubkovitá

- 5 tyčinek, tyčinky srůstají – prašníky

- semeník je spodní ze 2 plodoslistů, 2 blizny, trichomy

- plodem je nažka

- rozšíření: kosmopolitní, centrem diverzity suché oblasti mírného až subtr. pásma JA

- široké spektrum chem. látek – silice, zásobní látkou inulin

- čeledě: Asteraceae, Cichoriacaea, Ambrosiaceae

ASTERACEAE (hvězdnicovité)

- úbory homo (trubkovitě oboupohlavné květy) i heterogamní - okraj jazyková koruna

- střevní trubková koruna (terč)

- nemají mléčnice, u nás byliny

- slunečnice rožní - olejnina, medonosná, odolná vůči suchu

- nažka různé barvy u různých rodů

- slunečnice topinambur – víceletý druh, oddenkové hlízy

- krmivo pro zvířata, inulín pro diabetiky

- heřmánek pravý – léčivka, lůžko vyklenuté s dutinou

Cichoriaceae (čekankovité)

- obsahuje mléčnice

- úbor homogamní, jazykovitá koruna

- rod Cichorium (čekanka) – Čekanka obecná pravá – bledě modré květy, volně v přírodě, pro kořen, salát

Čekanka obecná setá

Čekanka zahradní

- rod Lactuca – Lactuca sativa – locika setá, salát

Lactuca serriola – locika kompasová