- pouze jednopohlavné květy
- skládají heterogamní úbory
- byliny, polokeře, keře
- nemají mléčnice, plodem nažka (ostnitá, chlupatá)
- výskyt Indie, Amerika
- u nás 3 rody: ambrozie peřenolistá
Čeleď FABACEAE (bobovité)
- byliny, keře, stromy, liány
- vysoké N, neobvyklé amk
- na kořenech hlízky osídlené bakteriemi rodu Rhizobium, které fixují vzdušný N2
- endomykorhíza u mnoha zástupců
- listy střídavé, zpeřené, redukované, troj až 1četné
- přítomné palisty
- koncové lístky se mohou přeměňovat v úponky
- u mnoha druhů jsou typické nastie
- květy jednotlivě nebo v květenství
- plodem lusk (v cizokrajných nažka, měchýřek)
- bohaté na bílkoviny
- kosmopolitní rozšíření
- 3 podčeledi: 1) citlivkové – tropy, subtropy
- keře a stromy
- koruna je pravidelná, často pomnožené tyčinky (více než 10)
2) sapanové – stromy, keře, teplomilné
- květ podle jedné osy
- max. 10 tyčinek
3) bobové (Fabaideae) = vlastní bobovité
- byliny, stromy, keře
- nápadně monosymetrické květy
- tyčinky dvoubratré A 9 1 (9 srostlých, 1 volná)
- dřeviny: trnovník akát, zlatý déšť
- podzemnice olejná, sojá luštinná (3četný list), lékořice, jetel, vojtěška
Čeleď APIACEAE (miříkovité)
- byliny
- aromatické rostliny, sekreční kanálky, silice
- listy střídavé s velkou pochvou
- stonek dutý
- květy tvoří okolíky, přítomny listeny – na bázi obaly/ na bázi okolíčky?
- pětičetné květy, spodní semeník
- květy bíle nažloutlé
- plodem dvounažka, za zralosti rozpadavá
- souplodí nažek, siličné nádržky
- kosmopolitní rozšíření
- kořeninové rostliny, zeleniny, plevele
- rod: Mrkev
Bolševník velkolepý
Bolehlav planatý – plevel, lodyha je fialově
řád: Geraniales – kakostotvaré
čeleď: Linaceae – lnovité
- habitus – doba růstu – byliny, v tropech i dřeviny nebo liány
zástupce: len setý – Linum usitatissimum
- jednoletá lysá bylina, jednoduché listy, květy modré (u našich odrůd), i bílé, růžové
- květ je oboupohlavný, pravidelný, 5-ti četný, jednoduchá květenství – chudé vijany
- plod – tobolka, která obsahuje hnědá lesklá semena
- význam: kulturní plodina – přadná a olejodárná
- u nás se pěstuje v chladnějších polohách
- 3 skupiny podle pěstování:
o Len přadný – velmi dlouhé nevětvené stonky
o Len olejný – kratší a hodně větvené stonky
o Len olejopřadný – přechodný typ, horší kvalita lýkových vláken
- zpracování na textilie, olej pro kuchyň a technický
Len žlutý – volně rostoucí, chráněný
č: Geraniacea e – kakostovité
- květy oboupohlavné, pravidelné 5-ti četné
- plod – zobanitý (poltivý lámavý) – autochorní rozmnožování semen, pomocí zobanu se zavrtávají plůdky do země
zást: rod Geranium – kakost
- pojmenování vzniklo z ptáka jeřába
- druhy plevelné i luční
Kakost luční – modře kvetoucí, velký květen
Kakost smrdutý – páchne
Pumpava rozpuková – plevel
r: Pelargonium – muškát
- obsáhlý rod, mnoho druhů, spousty pěstovaných kultivarů
- někdy i pro kosmetický průmysl
č: Oxalidaceae – šťavelovité
- jednoleté až vytrvalé byliny (v Evropě)
- plod – tobolka
rod: Oxalis – šťavel
- 800 druhů celosvětově
Šťavel kyselý – lesní, bíle kvetoucí
Šťavel růžkatý – běžný plevel, žlutý
č: Balsaminaceae – netýkavkovité
- plod bobule
rod: Imaptiens – netýkavka
netýkavka žláznatá – invazní druh, podél vodních toků
netýkavka malokvětá
netýkavka nedůtklivá – náš původní druh
netýkavka balasamina – letnička
ř: Rhamnales – řešetlákotvaré
č: Vitaceae – révovité
- dřevnaté větvené liány
- listy střídavé, dlanitolaločnaté
- palisty
- postranní větévky v podobě úponek, nebo květonosné
rod: Vitis – réva
Vitis vinifera subsp. vinofera – réva vinná pravá
- dřevina, květy obou pohlavné, ale mohou se najít i jenom květy samičí
- květy žlutozelené vonící, seskupeny v bohatých latách, 5-ti četné, opadavé
- plod- bobule
- spousty kultivarů – bílé moštové odrůdy (u nás)
Vitis vinifera subsp. sylvestris – réva vinná lesní
- roste v lužních lesích, dvoudomá
rod: loubinec – „psí víno“ - Partenocisus - dekorativní
loubinec popínavý – 5-ti četné listy
loubinec trojlaločný – tři laloky v listy
řád: Cornales – dřínotvaré
č: Apiaceae – miříkovité (= okoličnaté, mrkvovité)
- jednoleté až vytrvalé byliny
- ve všech vegetačních částech, mají sekreční nádržky (buňky) a kanálky
- lodyha dutá
- listy střídavé
- čepel členěná nebo složená
- řapík lodyžních listů je opatřen často velmi výraznou pochvou
- květenství je jednoduchý nebo složený okolík, dílčím květenstvím se říká okolíčky
- pod květenstvím jsou podpůrné listeny – obaly, a pod nimi obalíčky
- květy 5-ti četné, C pravidelná, semeník spodní
- plod – dvounažka za zralosti rozpadavá
- na oplodí utvářena žebra (určující znak)
- u nás 40 rodů
zást: Apium graveoles – celer vonný
- dvouletá rostliny, pěstovaná pro nať nebo pro ztlustlou bulvu
- hojně využívaná zelenina a zároveň léčivka (afrodisiakum)
Petroselinum crispum – petržel zahradní
- dvouletá aromatická zelenina, pěstovaná pro nať i dužnatý kořen
- léčivka
Daucus carota – mrkev obecná (setá)
- dva podruhy: d.carota subsp sativus – m.v.setá – pěstovaná
d.c. subsp. Carota – m.v pravá – volně rostoucí
- zelenina, pozor na předávkování – zežloutne se
kmín kořený
- pěstuje se i roste volně, koření
kopr vonný
pastiňák setý
libeček lékařský
koriandr setý – koření do nálevů
andělika lékařská
krabilice mámivá
kerblík lesní
bršlice kozí noha
bolševník obecný – u nás domácí
bolševník velkolepý
rozpuk jízlivý
bolehlav plamatý – plevel, fialově skvrnitá lodyha (nejjedovatější rostlina středoevropské oblasti)
č: Cornaceae – dřínovité
- keře nebo malé stromy, květy 4 četné
- plod peckovice
- rozšíření, na severní polokouli 10 rodů
- u nás původní dva rody
r: Cornus – dřín
r: Swida – svída
č: Araliaceae – aralkovité
- stromy nebo keře, řidčeji byliny
- květy 5-ti četné
- plod – peckovice nebo bobule
- 60 rodů – hlavně v tropech a subtropech
r: Hedera – břečťan
Hedera helix – b. popínavý
- původně – smíšené listnaté lesy, suti, zdi
řád: Polemoniales – jirnicotvaré
č: Boraginaceae – brutnákovité
- vytrvalé, jedno či dvouleté byliny (u nás), v tropech až stromy
- lodyhy jsou opatřeny hojnými tuhými chlupy různých tvarů
- listy vytvářejí přízemní růžici, na lodyze jsou listy střídavé
- listy jednoduché, celokrajné, měkké na omak a snadno vadnoucí, jsou zde chlupy štětinovitého nebo ostnitého charakteru, na omak díky chlupům drsné (=dříve drsnolisté)
- květy jednotlivě nebo v květenstvích (většinou vijany), květy oboupohlavné, pravidelné, 5-ti četné, K vytrvalý (i v době plodu – tvoří zvláštní trubku)
- plod – rozpadavé ve 4 nebo 2 dvojsemenné tvrdky, tvrdky mají často háčky (zoochorie)
- rozšíření – asi 2000 druhů v subtropech a mírném pásmu
r: Borago – brutnák
B.officinalis – b. lékařský
r: plicník
p. lékařský – hájová bylina, nektarodárná, léčivka
kostival lékařský – od nížin do hor, léčivka
hadinec obecný – plevelný a rumištní druh
r: pomněnka
r: pilát lékařský – léčivka
r: prlina rolní
r: ostrolist poléhavý
č: jirnicovité
- jednoleté až vytrvalé byliny, jinak i keře nebo polokeře
- květy 5-ti četné
- plod tobolka
- hlavně severní Americe
- v Evropě 3 druhy
r: Phlox – plaménka
r: jirnice – u nás na Šumavě
č: svlačcovité
- vytrvalé byliny, poléhavé nebo ovíjivé
- květy 5-ti četné
- plod – tobolka
r: svlačec
r: opletník
č: kokovicovité
- jednoleté nezelené parazitické liány
- lodyhy ovíjivé, na hostiteli přichyceny haustorii
- květ 5-četné
- plod – tobolka
- hlavně v tropech a subtropech
kokotice evropská
- hlavně teď na kopřivách
ř: Scrophulariales – krtičníkotvaré
č: Solanaceae – lilkovité
- květ oboupohlavný, pravidelný, K 5-četný srostlý, K srostlá 5 četná, A 5 G (2) svrchní
- byliny a keře, v tropech i menší stromy
- v lodyze jsou bikolaterální cévní svazky
- listy jsou střídavé, jednoduché nebo složené
- květy jednotlivé nebo ve vrcholičnatých květenstvích, nápadné
- plod – tobolka nebo bobule
- někteří zástupci nektarodární
- velmi rozsáhlá čeleď – 2500 druhů z toho ½ rod solanum
- hlavně v tropy a subtropy, pár rodů v mírném pásmu
- významná čeleď z hlediska užitkovosti – farmaceutika, drogová terapie, tabákový průmysl, okrasné rostliny, genetický výzkum
- chemismus: jedovaté alkaloidy – 5 strukturních typů, flavonoidy, saponiny, silice
r: Solanum – lilek
- z latiny solanum – útěcha
S. tuberosum – l. brambor (pozor u poznávačky)
- listy lichozpeřené
- koruna světle fialová nebo bílá
- plod zelená žlutozelená bobule
- původ jižní Amerika (do Evropy dovezeny v pol. 16.st.)
- ve světovém měřítku – plodiny 4. místo (za pšenicí)
- bílkoviny, vitamíny (C, B, K) minerály a stopové prvky (Mg, Na, K)
- využití i jako léčivka, na vředy, škrob jako zásyp
s. melongea – l. vejcoplodý (baklažán)
- pochází z Indie
- jednoletá zelenina
s. nigra – l. černý
- jednoletý plevel, hlavně v okopaninách
- vytváří černou bobuli, podíly se na přenosu nemocí rostlin
s. dulcamara – l. potměchuť (potměchuť popínavá)
- polokeř s fialovými květy a červenými jedovatými bobulemi
- u nás celkem běžný, na vlhčích teplejších místech
s. lycopersicum – l. rajče
- z Ameriky
- zelenina