double arrow

Technologie a doprava


GLOBALIZACE

2) MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÉ SITUACE

3) SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE

4) ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE A JEJICH FUNKCE

5) ROZDĚLENÍ PRAVOMOCÍ MEZI EU A ČLENSKÝMI STÁTY

6) STRATEGIE KONKURENCESCHOPNOSTI EU A JEJICH VÝSLEDKY

7) PĚT ZÁKLADNÍCH ROZHODNUTÍ STRATEGIE REKLAMY – 5 M MARKETINGU

8) ŽIVOTNÍ CYKLUS VÝROBKU

DIRECT MARKETING

STRATEGIE PODNIKU

11) FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ

12) ÚČETNÍ VÝKAZY

13) NÁKLADY A JEJICH VÝZNAM PRO ŘÍZENÍ

14) KALKULAČNÍ METODY

15) PROBLEMATIKA FINANČNÍHO ŘÍZENÍ PODNIKU, ROZHODOVÁNÍ A HODNOTA PENĚZ

16) FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU

17) ŘÍZENÍ AKTIV A MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU

18) KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU

19) OCEŇOVÁNÍ HODNOTY PODNIKU

20) METODY HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC

GLOBALIZACE

Definice, historický vývoj, centra a periferie v minulosti a současnosti, stará a nová centra současné globalizace - Západ versus země BRICS.


DEFINICE GLOBALIZACE

GLOBALIZACE je spontánní, neřízený proces vedoucí k vzájemné integraci světa,při kterém dochází k rozvoji mezinárodních ekonomických vztahů vedoucích k rostoucí propojenosti a vzájemné závislosti národních ekonomik ve světovém měřítku, v důsledku rostoucího objemu a druhu trans hraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, včetně rychlejšího a rozsáhlého šíření technologií – MMF.GLOBALIZACE je transformace času a prostoru v lidském životě – čas mezi různými částmi světa se zkrátil – viz burza – a na vývoj v jednotlivých regionech mají bezprostřední vliv i události tisíce km vzdálené.




 

GLOBALIZACE je reakcí na přesycenost domácích trhů a je zavedení dělby práce v celosvětovém měřítku, monitorování a využívání komparativních výhod ( na straně surovin, levné pracovní síly, schopných lidí, koupěschopné poptávky) v teritoriích, která nabízejí nejpříhodnější podmínky. Globalizace není záležitostí několika nadnárodních firem, týká se více subjektů, dotýká se miliony aktérů. Vede k urychlení vývoje, vše se děje rychleji, zvyšuje se riziko podnikatelských a dalších aktivit - nutnost využívat konw-how druhých.

 

Prvky globalizace

• Čas

• Prostor

• Technologie – jejich globální šíření

• Informace a rychlost jejich šíření

• Komunikace a jejich sítě – internet, televize, ropovody

• Rychlost ekonomického růstu – Čína stabilních 10%

• Ekonomická a politická provázanost

• Vytvoření globální ekonomiky s globálními hráči – nadnárodní společnosti

• Globální konkurence

• Oslabení role tradičních národních států – ztrácí kontrolu, ale „získávají“ náklady – krize sociálního státu

Technologie a doprava

Základní podmínkou pro globalizaci je existence komunikačních sítí a komunikačních prostředků, ty umožňují reálné propojení různých částí světa a „komunikaci na dálku“, resp. odstranění prostorové vzdálenosti jako důležitého faktoru.



• V první vlně globalizace – 15., 16.- 18. století – moře a lodě – dobré námořnictvo vybavené děly vyhrálo Evropě hegemoniální roli ve světě

• Vynález parního stroje a průmyslová revoluce odstartovaly éru železnice (ale také zaoceánských parníků) – 19. a první polovina 20. století. Stejně důležitý telegraf a telefon – rychlý přenos zpráv a informací 28. říjen 1918 – následují rádio, televize (první přenos Německo ve 20. letech) a dnes internet – klíčový objev pro moderní ekonomiku – umožňující přesun miliard během několika sekund po celém světě – obrovská míra rizika a finanční nestability – principy ale existují již přes 100 let - Dumas

 

HISTORICKÝ VÝVOJ GLOBALIZACE

VLNA GLOBALIZACE

• Prvním příkladem globalizovaného světa byla Římská říše – v regionálním měřítku

• Na rozdíl od současné, často spíš živelné globalizace vytvořili Římané také fungující systém pravidel – římské právo – právní jistota , větší stabilita a trvanlivost (stejně jako v případě staré Číny – vyspělý systém státní správy) – Římská říše existovala cca 1300 let a její východní část téměř 1800 let – konec až pád Cařihradu v roce 1453 (Řím byl založen podle legendy v 8. století př. n. l. 753 př.n.l.)

• Naopak proces globalizace dnes tuto jistotu a řád postrádá – vysoká nestabilita a nebezpečí prudkých změn a výkyvů – viz současná ekonomická krize (nebo krach na New Yorské burze v roce 1929 – odliv ohromného množství investic v důsledku ztrát na americkém trhu – následné rozšíření krize, v případě amerických hypoték dokonce aniž by zbytek světa měl skutečné ekonomické problémy)



• svět je propojen a jedná často z paniky a iracionality - ne na základě rozumu – viz vývoj cen ropy jako základní energetické suroviny světa

• Název globalizace: Globus – globalizace – zeměkoule – o globalizaci můžeme mluvit až po propojení částí světa v jeden celek a také – až se vytvořil světový trh

Kdy to bylo?

• 1415 – Portugalci dobyli Ceutu a začali objevovat a kolonizovat Afriku – hledali cestu do Indie – 1498

• 1453 – Evropa s Asií – Turecká říše dobyla Konstantinopol a zejména 1492 – propojení Evropy s Amerikou – Kryštof Kolumbus. V tomtéž roce Martin Beheim vytvořil první globus – svět se vracel k antické myšlence, že země je kulatá. To pak potvrdila výprava Fernanda Magallana, jež obeplula svět

ústřední roli v procesu vzniku globalizovaného světa i jeho postupného vytváření hraje především Evropa – je jeho centrem (až do druhé světové války) a ostatní regiony kopírovaly její hodnoty, životní styl a především technologie = Možný zdroj hrdosti nás - Evropanů

Je to náhoda?

Cesta k dominanci Evropy nebyla vůbec jednoznačná aexistovaly minimálně dvě historické alternativy

1. Turecko – Turecká říše po porážce Byzantské říše rychle pronikala do východní a střední Evropy – 1526 – bitva u Moháče, konec 16. století – poprvé ohrožena Vídeň, Turci ovládli většinu Uher a prostoru Středomoří, včetně afrického pobřeží. Turecké nebezpečí pro Evropu trvá až do r. 1683, kdy jsou Turci poraženi u Vídně – 12. 9. a následně vyhnáni ze Střední Evropy. Vnitřní spory (o následnictví), konflikty s východními sousedy – Persií atp.

2. alternativou mohla být technologicky nejvyspělejší země středověku – Čína – ta už ve 13. století disponovala papírovými penězi, využívala střelný prach, kompas atp. Výrazný technologický náskok před Evropou

• Čína také již na počátku 15. století realizovala několik objevných plaveb – podobně jako později Evropané – které mohly propojit svět - v letech 1420-1433 čínský admirál Čeng Chee přeplul Indický oceán až po pobřeží Rudého moře a v letech 1421-23 mohl dosáhnout až pobřeží Grónska

• Srovnání – lodě 120 m. délky s výtlakem 1500 tun – Kolumbova největší loď Santa Maria byla dlouhá 40 m a cca 100 tun výtlaku

• Čína se ale uzavřela světu – byl pro ní příliš barbarský – „nesahají nám ani po kotníky“ plus odpor čínské byrokracie – lodě byly spáleny a Čína se uzavřela do sebe

• ?Udělá podobnou chybu dnes? Nezdá se –čínské lodě v Adenském zálivu, čínské zájmy v Nigérii, Súdánu apod.

Alternativa je Indie

• Stará a vyspělá civilizace

• Velký počet obyvatel – vojenská i ekonomická výhoda

• Rozsáhlá úrodná území s vyspělou technikou obdělávání

• Kvalitní byrokratický aparát schopný výkonného řízení společnosti (Čína)

=> Prosadily se tedy evropské státy

• - větší „drzost“ – dravost, větší ochota riskovat – také soutěživost jednotlivých evropských aktérů – snaha předstihnout konkurenci – Španělsko, Anglie, Francie, Portugalsko, Holandsko, popř. Rakousko

• v Evropě začíná renesance – návrat k antice – a také Římu – a především – myšlenková strnulost a dogmatismus středověku je vystřídána otevřeností novým myšlenkám, která pak pozitivně ovlivňují vývoj evropské vědy a techniky (heliocentrismus, astronomie, umění)

• Nová vlna technických inovací – kompas, nové lodě, námořní dělostřelectvo apod.

• Evropa dokázala (přes nemalé potíže) vybudovat funkční otevřený systém, který umožňuje inovaci, změnu a přizpůsobení se novým poznatkům, resp. změnám prostředí – lepší schopnost adaptace – na rozdíl od svých konkurentů (v té době zjm. Čína nebo muslimský svět – rigidní myšlenkové systémy, založené především na tradici) – pluralitní systém – existuje více náboženství, více států, více pravd – cesta k demokracii

• V konečné fázi bojují o moc nad světem již jen evropské státy mezi sebou – hledání hegemona (držitel moci)

HEGEMON

• Vlastník nebo vynálezce komunikační technologie a informací vládne světu – Velká Británie hegemon nejpozději od 18. století – její loďstvo největší na světě

• USA s nástupem elektronických médií – televize, a zjm. Internet

• Obě země si ve své době udržovaly vysoký technologický (a také vojenský) náskok před zbytkem světa

• K vládnutí nad světem nestačí jen vojenská síla (Napoleon, Hitler, SSSR) – základním předpokladem je technologický náskok a ekonomická výkonnost (plus vojenská síla a ochota ji použít – EU) a také vůle být hegemonem – USA mezi válkami

 

VLNA GLOBALIZACE

• Leadrem je VELKÁ BRITÁNIE

• Největší koloniální impérium na světě

• Největší loďstvo – obchodní i vojenské

• Ale především – technologicky nejpokročilejší země světa

• Jednička v procesu Průmyslová revoluce – využití parního stroje – doprava, všechny druhy výroby – textil, nástup strojové, tj. masové! výroby – Británie – dílna světa

• Teprve v 18. století vyrábí Evropa víc železa než Čína – teprve od té doby definitivně centrem

• Nejradikálnější změna evropské společnosti

• Urbanizace – lidé se stěhují do měst

• Ústup zemědělství – hl. zdroj obživy a ekonomiky je průmysl

• Pokles úmrtnosti – demografická revoluce atd.

• Nástup demokracie, liberalismus, socialismus, konz. – pravice – levice

• Výrazná mobilita lidí – daná jak technicky – doprava – tak především politicky – lidé se mohou stěhovat a rozhodovat sami o sobě

• Vedle průmyslové revoluce proběhly na přelomu 18. 19. století politické revoluce (Francouzská, USA atp.), které uzákonily lidská a občanská práva pro všechny – ne jen pro vyvolené

• Všechny sociální skupiny tak postupně vstupují do politiky – veřejné mínění, všeobecné volební právo – masová politika

• Evropa ovládá většinu světa – technologickou a ekonomickou dominanci Velké Británie ale střídají noví hráči – USA a Německo

• Přesto ještě na konci 19. st. ovládá Británie 25% světa, světové souše plus moře

• V druhé polovině 19. st. lze svět pohodlně obeplout díky umělým průplavům – Suez a Panama

• USA a Německo Británii předstihly ještě před první sv. válkou – ovládly nové obory – elektro, chemie

• První sv. válka – „občanská válka Evropy“ hl. výsledek – Evropa začíná ztrácet svou dominanci a kolonie

• Noví hráči – SSSR a Japonsko, nové státy – ČSR, Polsko, Pobaltské

• Snaha o nový světový pořádek – ne už velmoci, ale mezinárodní organizace na základě rovnosti

• Vzniká Společnost národů

• Iluze – chybí mocenský garant systému – USA se po válce stáhly a ovlivňují svět jen ekonomicky – půjčky a investice

• 1929-1934 – Velká hospodářská krize –navlas stejná jako ta současná – přišla z USA, cena akcií byla uměle nadhodnocena – krach – pokles výroby o 30-50%, masová nezaměstnanost, stahování kapitálu ze světa zpět – rozšíření po celém světě – neschopnost světových demokracií efektivně řešit - ideální prostředí pro totalitní ideologie – fašismus a komunismus – jediný nezasažený stát byl SSSR

• Po druhé světové válce systém dvou hegemonů, resp. jimi řízených bloků – USA a SSSR – boj mezi nimi – hledání rovnováhy

• Bipolární systém

• Německo a Japonsko – původně ambice na světovou vládu a její rozdělení – po porážce politicky nevýznamné – zaměřily se na budování své ekonomické síly

• Poražené byly i evropské koloniální mocnosti – Británie, Francie atd. – ztráta politického významu

• Hrozba SSSR a snaha o udržení se na „politickém výsluní“ vedla v Evropě k nástupu integrace – nejvýznamnější ES, dnes EU – nejúspěšnější mezinárodní organizace všech dob – Evropě se podařilo obnovit svůj ekonom. potenciál – jen částečně politický

• Západ ekonomicky i politicky efektivnější

• Východ silnější jen vojensky – NESTAČÍ

• 1989/1991 – konec východního bloku a rozpad SSSR – konec bipolárního světa

• Naděje na vznik globální celosvětové vlády v čele s OSN (vznik v r. 45), rovnost národů a zlepšení situace v rozvojovém světě

• Skutečnost? Vznik unilaterálního systému – dominance jednoho státu USA světový hegemon a garant svět. pořádku

Navěky?

• Zdá se, že ne – zkušenost – role hegemona je vždy dočasná

• Slabost USA se ukázala při vypuknutí hypoteční krize, která málem zlikvidovala celou americkou ekonomiku, USA - obrovský schodek zahraničního obchodu ale i vysoké investice vysoký podíl produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou a vysoké technologické úrovně

• Kdo na jejich místo?

• Největší pravděpodobnost Čína

• Ta je dnes největším „bankéřem“ USA vlastní velkou část amerických státních dluhopisů, čímž úvěruje svůj vlastní export

• Podle zprávy CIA může Čína ekonomicky předstihnout USA již v roce 2025

• Čína skoro po 150 letech vystřídala Spojené státy v roli největší světové ekonomiky. MMF odhaduje, že její hrubý domácí produkt letos bude 17,6 bilionu dolarů, zatímco americký o dvě desetiny méně. Přitom ještě na počátku tisíciletí Američané produkovali třikrát víc než Číňané.

• Není ale nejbohatší. Čína bude mít vyšší HDP než USA, má ale také čtyřikrát více obyvatel – ve výkonu na jedince tak za Amerikou značně zaostává. Ceny jsou sice v Číně nižší, plat průměrného Číňana je ale nesrovnatelně menší než plat průměrného Američana. Zatímco třeba auto je v Americe věcí běžné spotřeby, v Číně si ho stále mohou dovolit jen bohatí lidé - o rodinném domě nemluvě.

• I evropská zkušenost svědčí o tom, že hospodářský růst pokaždé předznamenal zrod světové mocnosti. Spojené státy se pozici největší ekonomiky světa těší už od roku 1872, kdy předehnaly Velkou Británii. Většina analytiků ještě loni předpovídala, že Čína sesadí USA až v roce 2019.

ZEMĚ ZÁPADU VS. BRICS

Jedná se nejen o západní Evropu, ale i státy mimo ni, všude tam, kde měla západoevropská civilizace rozhodující vliv.

 

Tmavě modrá – země západu

 

 

BRICS

BRICS je zkratkovité (akronymní) označení společného hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. Byl poprvé použit Jimem O'Neillem z investiční banky Goldman Sachs v roce 2001; tehdy ještě jako BRIC – Jižní Afrika přistoupila k uskupení v prosinci 2010 a formálně byla uvedena v členství 18. února 2011. Podle názoru banky se mají tyto ekonomiky v roce 2050 vzhledem ke svému rychlému růstu stát dominantními ekonomikami světa.

 

HDP Brazílie meziročně už dva kvartály klesá, o Rusku se hovoří jako o největším kandidátovi na hluboký propad v roce 2015. Dosavadní lídr skupiny BRIC, Čína, stále vykazuje vysoké míry růstu, na záda mu ale dýchá největší jižní soused - Indie. Podle aktuálního výhledu Mezinárodního měnového fondu by míra růstu HDP v Indii měla překonat tu čínskou již v roce 2016. To se nestalo už hezkou řádku let. Čína se navzdory rychlému růstu potýká s řadou problémů. Mezi jinými lze zmínit například vysokou míru korupce ve firemním sektoru a velkou míru zaúvěrování, vláda se navíc snaží o přeorientování ekonomiky z vývozního průmyslového obra více na domácí spotřebu. Základnu k tomu má nepochybně dostatečnou. Co do počtu obyvatel má ale Indie obdobný potenciál. Dýchavičnou ekonomiku z posledních let by měla podle analytiků v dalších letech podpořit snaha politiků. Výhled MMF se bude ještě několikrát měnit a realita může být ještě úplně jiná, nicméně když se mluví o nejvíce "žhavém" trhu v rámci BRIC, ekonomové stále častěji ukazují právě na Indii.

 

Čína

• Rizika čínské dominance

1. zahraniční konflikty – s regionálním rivalem Indií; rovněž velmi rychlý růst, rovněž vlastník jaderných zbraní – vojenské i obchodní střety o podíl na trhu

• se sousedy - Tchajwan, Jižní Korea, Malajsie, Filipíny, Vietnam spory o území a ostrovy v Jihočínském moři klíčový strategický význam - dovoz surovin (ropy)

• - Se světem – podpora nebezpečných režimů v Africe – Súdán, Nigérie; Severní Korea – podpora světové nestability, střety se zájmy jiných velmocí (USA, Rusko, Japonsko) – politické i ekonomické

2. vnitřní konflikty – Tibet, pronásledování křesťanů (200 mil.) a dalších náboženských skupin, spory většinových Číňanů a nečínských národností, které Peking často neuznává, nedořešený problém města versus venkov – nerovnoměrný ekonomický růst, venkov doplácí na industrializaci – úbytek lidí, narušení tradičních struktur, včetně rodin, problém jednoho dítěte a převahy chlapců

3. sociální problémy – nedodržování lidských práv, včetně práva na spravedlivou mzdu – novodobé otrokářství, sociální konflikty velké nebezpečí versus čínský nacionalismus – děláme to pro Čínu, velké ekologické problémy – exhalace, časté povodně s masovými dopady – kratší délka dožití, špatná lékařská péče atp. Na druhou stranu roste životní úroveň lidí

• Hlavním problémem Číny v jejích dějinách

• Trvají už 5000 let – nejstarší stát

• Napětí mezi centrem a periferiemi, resp. budování centralizovaného státu versus snahy provincií o jeho dezintegraci

• Proto Čína tak nervózně reaguje na jakýkoliv náznak ohrožení své integrity – Tibet, Tchaj-wan

• To jsou návody pro Západ nutnost podpory takových procesů

• ČLR má dlouholeté územní nebo hraniční spory s Tchaj – Wanem a dalšími sousedy – Japonskem, Indií, Tádžikistánem a KLDR. Dále vede spor o Spratlyovy ostrovy s Malajsií, Filipínami, Tchaj-wanem, Vietnamem a Brunejí, spor o souostroví Senkaku/Tiao-jü s Japonskem a s Tchaj-wanem a spor o námořní hranici s Vietnamem v Tonkinském zálivu. Paracelské ostrovy jsou obsazené ČLR, ale nárokovány Vietnamem a Tchaj-wanem. Dalšími problematickými oblastmi jsou Prataské ostrovy a souostroví Čung-ša.

• Čínská lidová republika rovněž čelí separatistickým hnutím v Tibetu a Ujgurské autonomní oblasti.

Čínská ekonomická krize

• Mark Hart - Manager amerického hedgeového fondu, který vydělal na sázku na kolaps amerického trhu s suprime hypotékami a evropské dluhové krizi

• Založil China Oportunity Master Fund, který počítá s rychlým pádem Číny (zdroj aktualne.cz – Karel Toman) --> Čína je v !poslední fázi enormní úvěrové bubliny

Důvody?

• Čína spotřebovala údajně jen 65% vyprodukovaného cementu za 5 let, aniž by zbytek někam vyvezla

• Produkuje ví oceli než 7 dalších největších výrobců dohromady

• Dnes má 200 miliónů tun nadbytečných zásob – víc než je loňská produkce EU a Japonska dohromady

• Čína má 3,3 miliard metrů čtverečních nevyužité zastavěné plochy. Přesto se staví 200 miliónů čtverečních nových staveb každý rok a průměrný poměr ceny nemovitosti k ročnímu nájmu (price-to rent ratio) činí v 8 největších čínských městech 39,4násobku (V USA před krizí to bylo jen 22,8 násobku)

• Tedy – dům v těchto městech se zaplatí nájmem až za 40 let

• „Pro nedostatek jiných investičních příležitostí investovaly čínské společnosti, domácnosti a místní vlády nadbytečnou likviditu do trhu s nemovitostmi, což vyhnalo jejich ceny do neuvěřitelných výšek“ (společnost Corriente)

• Čínské banky přitom mají obrovské peníze právě v infastrukturálních stavbách a nemovitostech, a to přes půjčky investičním společnostem

• Podobná situace v jihovýchodní Asii vedla ke krizi v letech 1997-1998

• Hart odhaduje, že až 98% kapitálu čínských bank mohou tvořit ta „toxické“ úvěry

• Podle společnosti Corriente vládní dluh ČLR dosahuje závratných 107% HDP – pětkrát víc než jsou oficiální čísla

• Podle Harta to může být až 200% HDP – 2 roky výkonu čínské ekonomiky

• „Spíše než klíčovým motorem globálního růstu (2011 cca 9,6%), se Čína stala enormním rizikem.“ – tvrdí Hart

• Prudký pokles v ekonomických datech z posledních měsíců, hrozba nedostatku kapitálu v bankovním sektoru a obavy z rychlého nárůstu úvěrů v posledních letech vedly k úvahám o stabilitě největší rozvojové ekonomiky. Mnozí mluví dokonce o možnosti, že Čía zažije něco jak své "Lehman Brothers". Šéfka MMF Christine Lagardeová minulý týden varovala před tvrdým přistáním Číny.

CENTRUM A PERIFERIE

• Už od počátku novověku se tedy vytváří světový systém - světová centra, periferie a jejich rozhraní – semiperiferie

Centrum – mocenské, vojenské, politické, ale také TECHNOLOGICKÉ – informace z centra řídí a ovlivňují zbytek světa, centrum má technologickou převahu a vykořisťuje periferie – dováží z nich suroviny (popř. lidi), potraviny atd., zpátky exportuje hotové výrobky – Atlantická část Evropy – Británie, Francie, Belgie, Holandsko (Lucembursko), Dánsko, popř. Španělsko a Portugalsko (později vypadly)

• Později také Německo, Itálie – dnes EU, resp. Evropa (včetně Švýcarska, Norska)

2. světové centrum USA – ekonomicky od druhé poloviny 19. století, resp. konce, politicky od první světové, resp. Druhé světové války

3. jihovýchodní ASIE – historicky (a dnes opět) Čína, resp. Japonsko (plus Tchajwan, Korea…)

• Někdy se hovoří o tzv. triádě – země z těchto regionů ovládají většinu světové ekonomiky a podílí se na řízení světa – Rada bezpečnosti, G7

• G 20 - Z 20 největších nadnárodních firem světa (FORD, SHELL apod.) bylo na počátku 21. století 6 z USA, 3 z Japonska a 11 z Evropy (7 EU plus 3 Švýcarsko)

• Tyto státy a regiony jsou také největším akcionáři světové banky a MMF, které ovlivňují mezinárodní ekonomické klima

Zbytek světa je bud:

• semiperiferií (Indie, Indonésie, Jižní Amerika apod.) – současné dílny světa (částečně i Čína) – realizují technologie center - nebo

• periferií – zdroje surovin (s výjimkou ropy a plynu)

• Výjimkou je Rusko – politicky centrum (Rada bezpečnosti, G8, vývoz ropy , vlastnictví atomových zbraní – vliv) ekonomicky se ale blíží k semiperiferii

• FRUSTRACE PERIFERIE A SEMIPERIFERIE – oni mají a my ne MEZINARODNI TERORISMUS

2. MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÉ SITUACE

Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Světová obchodní organizace, APEC, NAFTA, MERCOSUR, ASEAN, G7, G20, OECD.

 

Ekonomická integrace znamená, že se ekonomiky rozdílných zemí navzájem propojují a odstraňují se bariéry vzájemného obchodu. Ekonomická integrace má tedy za cíl podporu vzájemného obchodu a tím zlepšování životní úrovně obyvatel. Podle uznávaných ekonomických teorií Davida Ricarda a dalších znamená obchod mezi jednotlivými zeměmi přínos pro všechny zapojené země (tzv. princip komparativních výhod). Komparativní výhoda při výrobě určitého zboží znamená, že subjekt při výrobě tohoto zboží musí obětovat méně jiného zboží než druhý subjekt.

 

EKONOMICKÁ INTEGRACEdává za vznik mezinárodním organizacím.

· Mezinárodní organizace

A – tvořené státy – IGO – OSN, NATO

B – tvořené jinými subjekty – INGO – Greenpaece, Lékaři bez hranic

· substátní jednotky (veřejné povahy) – v ČR například města, kraje

· ekonomické subjekty

Breton-wood- MMF + Světová banka, nyní jsou tyto 2 organizace pod OSN – United Nations – 193 členů (Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem. Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazné.)

· Okres ve státě New Hampshire (USA), kde byl v roce 1944 dohodnut celosvětový ekonomický systém, jenž měl garantovat stabilitu světové ekonomiky.

· Tedy předejít opakování globální hospodářské krize z let 1929-1933 (34).

· A zejména nové válce, která z této hospodářské krize a jejího nezvládnutí v národním i celosvětovém měřítku vznikla.

· Tento systém zrodil dvě dodnes existující mezinárodní ekonomické instituce – Mezinárodní měnový fond (původně tzv. Stabilizační fond) a Světovou banku (resp. Světovou banku pro obnovu a rozvoj).

· USA ale tiskly víc než měly a sami se tak odchýlily od stanoveného kurzu dolar – trojská unce – inflace – tlak na směnu za zlato – vyčerpání zásob a v roce 1971 vypovězení systému.

· Vznikl 22. července 1944 za účasti Československa (členem do roku 1954, poté až od roku 1990) v Bretton Woods podpisem zakládací listiny tzv. Článků dohody. Do života vstoupil o rok později.

· Po rozpadu bretonwoodského systému a jeho nahrazení měnovým floatingem ztratil velkou část svých pravomocí.

MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND (PŮVODNĚ TZV. STABILIZAČNÍ FOND)

Mezinárodní měnový fond (zkráceně MMF, International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN, jež si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 188 členských států (z členů OSN do něj z různých důvodů nepatří jen Andorra, Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, Nauru a Severní Korea). Hlavní sídlo MMF se nachází ve Washingtonu D.C.

 

· Původní cíl dohlížet na dodržování brettonwoodského měnového systému a podporovat jeho stabilitu. (Podstatou dohody bylo napojení amerického dolaru na zlato a všech ostatních měn na dolar. Dolar sám byl fixován jako 1/35 unce zlata. Směňovat dolary za zlato ovšem směly pouze vlády, nikoliv občané- 1944 založen MMF a Světová banka) Tím napomáhat rozvoji poválečné světové ekonomiky a zejména mezinárodního obchodu.

· Dále poskytovat krátkodobou finanční podporu (stabilizaci) zemím, které se dostaly do problémů – např. vyčerpáním devizových zásob

· Dnes především konzultace a stabilizace ohrožených zemí, především poskytováním půjček a úvěrů – viz např. Řecko – které mají podpořit stabilizaci a návrat k prosperitě

· Velmi kontroverzní – viz jeho rady v otázkách transformace postkomunistických ekonomik n. Argentiny – silně pod vlivem neoliberální ideologie a soukromých zájmů – trh a privatizace vyřeší vše a všude – kolaps ruské ekonomiky – nevystoupíme?

· Střednědobé půjčky jsou podmíněny tzv. Programy strukturálních úprav (Structural Adjustment Policies, SAPs), které mají za hlavní cíl privatizaci veřejných služeb. Požadovaná deregulace zahrnuje eliminaci omezení na finanční transakce a investice. MMF se prostřednictvím SAPs snaží integrovat zemi do světového obchodu a to např. tím, že ji stimuluje ke zvýšení exportu, zvyšování finanční podpory a snižováním daní zahraničním investorům a konečně také k odbourání veškerých bariér omezujících světový obchod (např. ochranných cel)."

Úkol MMF

· Podporovat mezinárodní měnovou spolupráci

· Usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu

· Podporovat devizovou stabilitu

· Napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů

· Dočasně zpřístupňovat své zdroje členům majícím potíže s platební bilancí

· Zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů

· Fond se snaží dohlížet na všechny státy a každý rok vydává monitorující zprávu o jejich ekonomické stabilitě a výhledech (včetně hodnoty a stability národních měn), totéž o stavu světové ekonomiky jako celku, doporučení fondu

· Problém: Fond zcela selhává v predikci reálných ekonomických hrozeb i reálných možností jejich řešení (zpravidla jen půjčka za příslib restrukturalizace ekonomiky – tedy privatizace státního majetku a veřejných služeb)

Vedení MMF a Světové banky je vybíráno dohodou dvou hlavních hráčů (akcionářů) – Evropy a USA (tedy zakladatelů): v čele MMF bude vždy Evropan (dnes Francouzska Christine Lagardeová), v čele Světové banky bude vždy Američan

Rozhodující jsou zejména hlasy USA – rozhodnutí se přijímají 85% většinou, bez hlasů USA nelze žádné rozhodnutí přijmout

· Problém – rychle rostoucí ekonomiky (Čína, Indie, Brazílie, JAR, Rusko) nemají adekvátní zastoupení, ačkoliv jejich ekonomická síla roste a zakladatelů naopak klesá

· MMF slouží především zájmům USA (a jeho, popř. mezinárodních bank a finančních institucí), resp. podporuje jejich dominanci – hledání alternativ

· Sbor guvernérů – vrcholný orgán MMF, zástupci všech členských zemí v hodnosti guvernérů národních bank nebo ministrů financí, (plus jejich stálý zástupci).

· Přijímá nové členy, určuje výši členských kvót (každý rok musí členské země zaplatit příspěvek – ČR již 50 miliard), přiděluje SDR (zvláštní práva čerpání). Sbor guvernérů se schází jednou ročně během výročních setkání MMF.

· zvláštní práva čerpáníjednotná měna MMF. Vytváří jeho rezervní aktivum

· odvozena od průměrné hodnoty měn USA, Německa, Japonska, Francie a Británie – dříve největší podíl na globálním obchodu.

· Čím větší příspěvky MMF, tím větší SDR, tím větší možnost si od MMF půjčit

· Výše příspěvku je odvozena od HDP, podílu na mez. obchodu apod.

· 24 výkonných ředitelů – USA, Rusko, Německo, Čína, Británie, Francie, Saudská Arábie, Japonsko mají právo automaticky na jednoho, ostatních 16 obsazují státy podle příslušnosti k jednotlivým geografickým skupinám

· Třikrát týdně se setkává – hodnotí jednotlivé země

Ředitel MMF

· Nejvlivnější a nejviditelnější orgán fondu

· Stojí v čele bezmála tří tisíc zaměstnanců

· Volen na pětileté období – zasedá ve všech výborech, určuje politiku fondu

· Výbor pro rozvoj – 24 členů – společný výbor SB a MMF určený pro podporu rozvojových zemí

SVĚTOVÁ BANKA (SPRÁVNĚ SKUPINA SVĚTOVÉ BANKY) World Bank (WB)

Její součástí jsou :

· Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), Mezinárodní finanční korporace (IFC), Mezinárodní asociaci pro rozvoj (IDA), Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA) a Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID)

· Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj – jejími klienty jsou chudší, ale i středně bohaté státy, schopné splácet. Banka jim poskytuje úvěry, které mají za cíl zlepšit kondici jejich ekonomik.

· Obecně jsou jejími klienty rozvíjející se země, kde má snížit chudobu a zlepšit životní úroveň obyvatel

· 188 členů

 

Cílem celé SB i jejích součástí je redukovat míru chudoby a zlepšit životní standardy v rozvojových zemích. Původním smyslem vzniku IBRD byla poválečná obnova válkou zdevastované ekonomiky, nyní se tato organizace zaměřuje na poskytování úvěrů a technickou pomoc středně bohatým zemím a chudým zemím, které jsou úvěruschopné.

· Prostředky získané na kapitálových trzích (rating AAA) n. od bohatších států používá na poskytování úvěrů s velmi nízkým úrokem, který často pokrývá jen inflaci a nezbytné náklady organizace

· Tvrdá kritika smysluplnosti poskytnutých úvěrů

· Např. v roce 1981 SB půjčila Brazílii v rámci projektu Polonoreste 443 milionů dolarů na výstavbu silnic a dálnic přes Amazonský prales. To vedlo k masivnímu odlesňování, k následné erozi půdy, dále zhoršilo sociální situaci přesídlovaných zemědělců a způsobilo rozsáhlou epidemii malárie.

Organizační struktura

· Sbor (Rada) guvernérů

· Oficiálně nejvyšší orgán, složený z guvernérů národních bank n. ministrů financí všech členských zemí (každá jedno křeslo)

· Schází se jen jednou ročně a přijímá strategická rozhodnutí (společní zasedání s MMF) a schvaluje hospodaření banky

SB v rozvojových zemích podporuje ekonomické reformy založené na privatizaci, liberalizaci, uvolňování obchodních bariér, vyrovnávání veřejných rozpočtů a ozdravení měn. Zejména v případě privatizace se však ukázalo, že šlo až příliš často o neprůhledný přesun majetku z rukou zkorumpovaných vládních úředníků do rukou stejně zkorumpovaných mocenských elit.

Sbor výkonných ředitelů

· Stejně jako u MMF 24 ředitelů, který řídí každodenní chod banky

· Schvalují úvěry, vybírají projekty, prodávají dluhopisy

· 5 států má stálé místo – USA, Británie, Francie, Japonsko, Německo, 20 ředitelů je volených

Prezident banky

· Nejvyšší post – na 5 let

· Vždy Američan

· V současné době Jim Jong Kim

· V úvodu ke své knize "Umírají pro růst" napsal, že "usilování o růst HDP a firemní zisky zhoršily životy miliony mužů a žen", citoval názory lingvisty a aktivisty Noama Chomského a chválil Kubu za to, že "na první místo klade sociální rovnost".

Programy SB

· Investice do lidského rozvoje

· Ochrana životního prostředí

· Podpora soukromého sektoru

· Podpora ekonomických reforem

· Potírání korupce

· Pomoc zemím postižených konfliktem

· Stimulace investic

G7 a G8

· Sdružení 7 nejvyspělejších zemí světa

· USA, Kanada, Francie, Británie, Itálie, Japonsko, Německo

· Původně G6 – iniciativa svolaná v roce 1975 francouzským prezidentem Valérym Giscard d´Estaignem, k 6 se o rok později připojila Kanada, jednání se účastní také zástupci EU

· Group of 7

· Po roce 1991se připojilo také Rusko – definitivně v roce 1997

· Vstřícné gesto Západu vůči Rusku – zdání velmocenského postavení

· Vzniká G7plus1 – G8

· Ovšem stále existuje i G7 – bez Ruska na úrovni ministrů financí

· Hlavy států a vlád se setkávají na pravidelných summitech, kde diskutují nejrůznější otázky globálního významu

· Diskuse především o světovém ekonomickém rozvoji

· Ústup ze slávy – původně tyto státy měly téměř 70% podíl na světovém HDP, dnes už jen něco přes 50%

· G13 – 8plus5 – ministři financí a energetiky Číny, Indie, Brazílie, Mexika a JAR

· Dnes rozhoduje především G20

G20

· V současné době nejvýznamnější neformální organizace světa – vznik definitivně od roku 2008

· Tvořena 19 státy – nejvýkonnější nebo nejvlivnější ekonomiky světa plus Evropská unie (20. člen)

· 85% světové ekonomiky (podíl na HDP světa)

· 80% světového obchodu a

· 66% světové populace

Členské státy

· Evropa:Francie, Itálie, Německo, Velká Británie

· Afrika: Jihoafrická republika

· Amerika: Argentina, Brazílie, Kanada, Mexiko, USA

· Asie: Čína, Indie, Indonésie, Japonsko, Jižní Korea, Saudská Arábie

· Austrálie, Rusko, Turecko

 

Od roku 2009 (setkání v Pittsburghu) je G 20 oficiálně hlavním koordinátorem světové ekonomiky místo G 8 . Je tím reflektován úpadek ekonomické moci západních států a nástup nových, rozvíjejících se ekonomik (jižní Amerika, Turecko, Indie, Čína). Ještě v roce 2000 skupina G 7 vytvářela 72 % světového HDP, v roce 2011 pouhých 53 %.

Setkávají se ministři financí, guvernéři centrálních bank a především šéfové vlád a států (nyní většinou jednou za rok).Ani G 20 ale není řešením potřeby tzv. globální vlády – global goverment, popř. vládnutí .Nebyla schopna najít uspokojivý recept na řešení celosvětových hospodářských problémů – zjm. vyvést svět z krize. Mimo jiné i proto, že představuje konglomerát velmi nesourodých ekonomik, které se nacházejí v různých fázích svého rozvoje a mají tedy jiné priority – viz např. ekologie

Naprosto protichůdné jsou pak zájmy jednotlivých zemí v otázce čerpání surovin – boj o trhy a suroviny – zjm. energetické – ropa – a IT – písky. Velkým problémem mezinárodní (rezervní) měna – dnes dolar. Šéf Bank of England Mervyn King konstatuje, že politiky zemí s obchodními přebytky (Čína, Indie, státy OPEC, Rusko apod.) a schodky (USA) jsou v přímém protikladu, a podle něj dojde k celosvětovému roztátí podle vzoru 30. let, pokud se politici nedohodnou na globálním managementu měn.

OECD -Organisation for Economic Co-operation and Development

· Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – vznik 1961

· Dnes 34 ekonomicky nejvyspělejších států s tržním hospodářstvím a demokracií

· Původně Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě – skupina evropských států, které byly příjemci americké poválečné pomoci – tzv. Marshallův plán – v roce 1948

Členské státy

· Zakládající: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, USA, Velká Británie, SRN, Švédsko, Švýcarsko a Turecko.

· Dále: Japonsko (1964), Finsko (1969), Austrálie (1971), Nový Zéland (1973), Mexiko (1994), Česká republika (1995), Maďarsko (1996), Polsko (1996), J. Korea (1996), Slovensko (2000).Chile, Estonsko, Izrael a Slovinsko (2010)

Cíle

OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Napomáhá tak k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů.

· OECD je unikátní permanentní mezivládní konferencí, kde nejvyspělejší země světa slaďují své postupy v celé řadě oblastí (ekonomika, finance, obchod, vzdělávání, věda a technika, veřejná správa, zemědělství, životní prostředí a další). V jednotlivých oborech pracují společné komise a vytvářejí doporučení a expertní stanoviska. Prostředí pro výměnu názorů a zkušeností, prostor k přípravě obchodních a ekonomických smluv mezi členskými státy a vytváření doporučení, která významně ovlivňují ekonomiky v jednotlivých zemích

· Expertní zázemí v centrále v Paříži

· Doporučení nejsou závazná, spíše neformální vliv, výborné ekonomické statistiky

Struktura

Orgány OECD tvoří :

· Rada složená z velvyslanců, kteří zastupují členské státy a EU – a ministrů

· Výbory (výkonný, rozpočtov&ya







Сейчас читают про: