Strategie Evropa 2020

Základní cíl:

• stanovit vizi evropského sociálně tržního hospodářství́ pro 21. století́

Priority:

· inteligentní́ růst, tj. rozvoj ekonomiky založené́ na znalostech a inovacích

· udržitelný́ růst, tj. podpora konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné́ na zdroje

· růst podporující́ začlenění, tj. podpora ekonomiky s vysokou zaměstnaností́ a hospodářskou, sociální́ a uzemní́ soudržností́

V rámci priorit vytyčeno 5 kvantifikovaných hlavních cílů (do roku 2020):

· zvýšit celkovou míru zaměstnanosti v EU na alespoň 75 %

· zvýšit investice do výzkumu a vývoje v EU na 3 % HDP

· snížit podíl dětí́ s předčasně ukončenou skloní́ docházku pod 10 % a zvýšit podíl osob ve věku 30-34 let s dosaženým terciárním vzděláním na alespoň 40 %

· snížit počet obyvatel EU žijících pod vnitrostátní́ hranicí chudoby o 20 milionů, tj. o 25 %

· v oblasti energetiky a ochrany klimatu dosáhnout cíle 20-20-20

Dlouhodobá́ opatření́ k dosažení́ základního cíle, priorit a hlavních cílů

· rozčleněna do 7 stěžejních iniciativ

Opatření́ k překonání krize rozčleněna do 4 hlavních oblastí:

· věrohodná́ strategie překonaní́ krize (ukončovat dočasná́ stimulační́ fiskální́ opatření v závislosti na celkovém stavu hospodářství́ a na stabilitě finančního systému, ukončování koordinovat na evropské́ úrovni)

· reforma finančního systému (reformovat dohled nad finančním sektorem, posílit obezřetnostní a účetní pravidla a ochranu spotřebitelů, přezkoumat dostatečnost příspěvků finančního sektoru k řešení krizí)

· rozpočtová́ konsolidace pro dlouhodobý́ růst (snížit rozpočtové́ schodky pod 3 % HDP zpravidla do roku 2013)

· koordinace v rámci hospodářské́ a měnové́ unie (vytvořit rámec pro podrobnější a širší rozpočtový́ a ekonomický dohled v eurozóně k posílení rozpočtové́ kázně a k prevenci a řešení makroekonomických nerovnováh)

Ambicióznější cíle a priority, kvantifikace cílů, dlouhodobé́ cíle a priority do značné míry navazují na Lisabonskou strategii, nově reakce na krizi.

 

Důraz na kvalitu růstu (růst obohacený o různé přívlastky), ekonomický růst jako prostředek k dosažení dalších cílů v sociální́ a environmentální oblasti.

SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY

PŮVODNÍ LISABONSKÁ STRATEGIE (2000)

Slabé́ stránky ekonomiky EU:

· 15 milionů nezaměstnaných v EU

· nízká́ míra zaměstnanosti, nedostatečné́ zapojení žen a starších osob do trhů práce

· dlouhodobá́ strukturální́ nezaměstnanost, regionálně vysoká nezaměstnanost v některých oblastech EU

· nedostatečná́ rozvinutost sektoru služeb, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, nedostatečné́ znalosti časti obyvatelstva
v této oblasti

Silné́ stránky ekonomiky EU:

· nejlepší́ makroekonomický výhled za poslední́ generaci

· na stabilitu orientovaná́ měnová́ a fiskální́ politika, mzdová́ zdrženlivost

· nízká́ inflace a úrokové́ sazby, výrazná́ redukce rozpočtových deficitů

· úspěšný́ start jednotné́ měny euro, téměř dokončený vnitřní́ trh EU

· dobře vzdělaná́ pracovní́ sila, propracovaný́ systém sociální́ ochrany

Převaha silných stránek nad slabými, k pokračování příznivého ekonomického vývoje nutno odstranit slabé́ stránky

 

REVIDOVANÁ LISABONSKÁ STRATEGIE (2005)

Reagovala na nedostatečný́ pokrok při plnění původní́ Lisabonské́ strategie

Slabé́ stránky ekonomiky EU:

· situace na trzích práce

· oblast informačních a komunikačních technologií

· zpomalení růstu produktivity v EU, zhoršující se ukazatele ekonomického růstu v EU v porovnaní́ s jejími hospodářskými partnery

· nedostatečné investice do výzkumu, vývoje a inovací v EU

· vnější rizika vyplývající́ z nejistot v globální́ ekonomice

Silné́ stránky ekonomiky EU:

· dosažená́ vysoká úroveň ekonomické́ vyspělosti, jednotná́ měna

· participační́ sociální model, schopnost jít po cestě k udržitelnému rozvoji

· rozvinutá vědecká́ základna, existence dynamických, inovativních a velmi konkurenceschopných společností na evropském trhu

· možnost jednat společně v integrovaném celku

Zúžení́ výčtu silných stránek, rozšíření výčtu slabých stránek v porovnaní s původní Lisabonskou strategií, ekonomický výhled EU již není́ mezi silnými stránkami.